Aromaterapie

Co je to vlastně aromaterapie? A k čemu se dá využít?

Aromaterapie je aplikovaná disciplína a důležitá součást fytoterapie (léčby, která využívá účinky léčivých rostlin).
Používá rostlinné silice (éterické oleje - EO), což jsou lehké a vysoce těkavé látky - terpeny, které v rostlině vykonávají různé funkce. Jejich působení není plně objasněno, ale předpokládá se, že slouží rostlině například pro vábení hmyzu.

Na člověka mají psychogenní účinky a ovlivňují CNS a neurovegetativní nervstvo. Působí na parasympatikus a na sympatikus (dokáží např. zrychlit či zpomalit srdeční činnost nebo tep, nebo podpořit trávení).
Éterické oleje se používají především na inhalaci a nebo se aplikují na kůži (většinou naředěné nějakým nosným olejem).

Rostlinné silice a jejich používání je podle dochovaných materiálů staré již cca 9 000 let. Znali je v Číně, v Egyptě i v Řecku a Římě. Jejich používání rozvinuli především Egypťané, kteří je začali užívat na ovlivnění těla i ducha. A samozřejmě éterické oleje byly součástí balzamovacích technik.
Po pádu Říma se rostlinné silice přestaly v Evropě používat.
Arabský filozof a lékař Avicenna jako první vydestiloval esenci z růží kolem roku 1000 n.l. Arábie se pak stala střediskem výroby parfémů a suroviny se sem dováželi z Egypta, Indie, Tibetu a Číny.
Teprve díky křížovým výpravám koncem 12. století se voňavkářství vrátilo do Evropy.
Z dochovaných materiálů se ví, že se vonné látky používaly jako ochrana při moru a k překrytí zápachu.

Dnes tvoří základy parfémů a jsou používány také v celostní medicíně. V Čechách je dovoleno používat rostlinné silice pouze z vnějšku na tělo nebo k inhalaci. Vnitřní použití je dovoleno ve Francii a v Německu. Zde velmi záleží na kvalitě a způsobu získávání éterických olejů.